Přihlásit | Registrovat

Přihlášení


Registrace do programu DEKPARTNER

Přihlašovací údaje
Zaměření*
Kontaktní údaje

Zapomenuté heslo


Vzdělávací centrum

Rekonstrukce nepovedené terasy a nové připevnění jejího zábradlí

Zveřejněno: 14. 3. 2024
Ing. Jiří Filip
Stavebniny DEK a.s., konzultační technik pro pobočky Brno, Znojmo
Všechny články autora

Konzultační technici Atelieru DEK se bohužel často setkávají s případy opakovaných rekonstrukcí, kdy po několika letech užívání se musí dílo realizovat znovu, a popřípadě ještě s odstraněním následků poruch. Nejčastějším důvodem k druhé rekonstrukci bývá nedostatek úcty k známým zásadám navrhování a provádění konstrukcí, k fyzikálním zákonům a také k práci ostatních řemesel. V tomto případě zhruba po10 letech proběhla rekonstrukce terasy, která vznikla na přístavbě ložnice ve dvorní části řadového rodinného domu.

Na střeše ložnice vznikla pobytová terasa se schodištěm navazujícím na zahradu za domem. Terasa se po těch deseti letech dostala do havarijního stavu a do prostor pod ní zatékalo. Již při první prohlídce byly zjištěny nesprávně řešené detaily napojení hydroizolační fólie na navazující stěny a na atiku. Bylo velmi pravděpodobné, že jsou příčinou zatékání do interiéru. Dalším problematickým místem bylo kotvení zábradlí do koruny atiky. Podívejme se na fotografie z průzkumu a z následující demontáže terasy.

Shrnutí stavu zjištěného průzkumem a jeho příčin

Destrukce dřevěných prvků měla nejspíš dvě příčiny. Bylo nalezeno více míst, kterými mohla do střechy zatékat voda. Zároveň bylo zjištěno, že dutinová struktura cihelného zdiva atiky nebyla shora nijak uzavřená. Část atikového zdiva je nejspíš propojená se zdivem stěn ohraničujících vytápěný prostor pod střechou, který pak může být zdrojem vzdušné vlhkosti šířící se do zdiva difúzí skrz vnitřní povrch zdiva nebo také prouděním vnitřního vzduchu skrz zásuvky. Vlhkost obsažená v interiérovém vzduchu se tak dutinami a spárami zdiva mohla snadno dostat k dřevěným konstrukcím a podpořit rozvoj dřevokazných hub. K popsaným zdrojům vlhkosti podporující rozvoj hniloby dřeva se také mohla těsně po realizaci připojit případná voda zateklá do střechy při realizaci.

Velkým problémem střechy byla také nestabilita konstrukcí souvisejících s atikou, ať už se jedná o neodborné provedení atiky jako podkladu pro ukotvení oplechování z lakovanéjho ocelového pozinkovaného plechu plechy a profilů z poplastovaného plechu určených pro připevnění a ukončení fóliové hydroizolace hydroizolační fólie nebo o nepřipravenost atiky k ukotvení tak tůležité součásti terasy, jakou je zábradlí.

Stav terasy jen potvrzuje, že použití dřevěných hranolů a desek v nevětrané střeše s povlakem je velmi rizikové.

Skladba ploché střechy jako celku byla následující:

  • pochozí vrstva terasy - modřínová prkna + rošt,

  • hydroizolace z mPVC fólie DEKPLAN, tl. 1,5 mm,

  • separační geotextilie,

  • OSB desky, tl. 22 mm (odhad, vzhledem k pokročilému stádiu degradace nebylo možné přesně určit),

  • nevětraná vzduchová dutina vyplněná zbytky různých tepelných izolantů,

  • parozábrana – asfaltový pás z oxidovaného asfaltu, tl. 4 mm,

  • MIAKO strop, tl. 250 mm,

  • SDK rošt / vzduchová dutina, tl. 100 mm,

  • SDK desky, tl. 12,5 mm.


Druhá rekonstrukce, tedy znovu a lépe

V pozici konzultačního technika jsem byl nápomocen investorovi a později i doporučené realizační firmě při hledání vhodného řešení rekonstrukce terasy. Využil jsem znalost programu výzkumu a vývoje našeho centra DERIC (DEK Experimental Research Innovation Center), abych pro vodotěsné připevnění zábradlí doporučil využít prototyp jednoho z doplňků pro střechy v centru DERIC vyvinutého.

Pro rekonstrukci terasy byla zvolena jednoplášťová skladba odpovídající systémové skladbě DEKROOF 10-A, respektive ST. 3001A. Na požadavek investora byla opět provedena terasa z modřínových prken.

Nová skladba vrstev:

  • terasová modřínová prkna,

  • dřevěný modřínový rošt,

  • terče a podložky,

  • hydroizolační mPVC fólie Dekplan 77 a 76, tl. 1,5 mm,

  • separační geotextílie - Filtek 300,

  • EPS 150 - tl. 80 mm,

  • spádové klíny EPS 150 od 20mm, sklon 2%,

  • EPS 150 - tl. 210 mm,

  • nová parozábrana z SBS modifikovaného asfaltového pásu – GLASTEK 40 Special Mineral,

  • konstrukce MIAKO stropu, tl. 250 mm,

  • SDK rošt / vzduchová dutina, tl. 100 mm,

  • SDK desky, tl. 12,5 mm.

Odvodnění střechy zůstalo původní do 1 vtoku umístěného uvnitř dispozice domu. Navrhované pultové odvodnění do podokapního žlabu na fasádu do zahrady bylo kvůli konstrukčním souvislostem a ponechání vzhledu domu investorem zamítnuto. Vzhledem k tomu, že přelivná hrana u navazujícího schodiště v případě ucpání vtoku je jen o cca 50 mm výše než přilehlý povrch hydroizolace, lze považovat za splněné doporučení normy ČSN 73 1901-1 - Navrhování střech - Část 1: Základní ustanovení navrhnout pro vnitřně odvodňovanou střechu nejméně dva vtoky se samostatnými dešťovými odpady nebo jeden vtok nahradit přepadem, nouzovým odvodněním nebo dalším vhodným technickým opatřením.

Investor požadoval vrátit stávající pozinkované zábradlí a osadit je do stejné výšky, v jaké bylo osazeno před rekonstrukcí. Tato výšková návaznost byla po celou dobu rekonstrukce jedním ze sledovaných parametrů rekonstrukce. Konstrukce zábradlí totiž výškově navazovala na konstrukci zděné plné atiky, respektive zábradlí k sousedovi (pro neprůhledné oddělení v řadové zástavbě). Změny v těchto výškových návaznostech stávajícího zábradlí, které mělo také zůstat bez úprav, by znamenaly zásahy do navazující fasády domu v 1NP. Tato souvislost je viditelná na obr. 26. Nově provedený detail atiky včetně vodorovného zateplení a vodovzdorné překližky pro kotvení zábradlí je na obrázku 19.

Vzhledem k tomu, že původní kotvení zábradlí přes ocelové plotny do atiky skrz oplechování či hydroizolační fólii bylo jedním ze zdrojů zatékání do skladby střechy, byla tomuto detailu věnována nemalá pozornost. Investor odsouhlasil použití výrobku DEK kotevní bod vyvinutého v centru výzkumu a vývoje DERIC tak, aby kotevní šroub pro připevnění různého příslušenství byl vodotěsně spojen s fóliovou hydroizolací. V našem případě bude tím příslušenstvím střechy pozinkovaná kotevní patka zábradlí.

Výrobek DEK kotevní bod se skládá z nerezové základny s navařeními šrouby. K základně je v potřebném rozsahu ve výrobně nakašírován přířez hydroizolační fólie. Základna se připevní přes hydroizolační fólii na atice ke stabilnímu podkladu a přesahující přířez fólie k ní vodotěsně připojené se k fólii vodotěsně přivaří.

Ukončení hydroizolační fólie na zděné vyšší atice bylo řešeno navařením fólie na profil z poplastovaného plechu. Ve styku se stěnou byl okraj profilu zatmelen obdobně jako v původním řešení. Nově byl detail doplněn o krycí a dilatační lištu s okrajem vloženým a zatmeleným v drážce vyříznuté do povrchu atiky (viz obr. 25 a 26). Snažili jsme se dodržet doporučení normy ČSN 73 1901-1 pro minimální výšku okraje svislé části hydroizolační vrstvy min. 150 mm nad přilehlým povrchem střechy.

Po ověření proveditelnosti byl detail ukončení hydroizolační fólie z mPVC nebo TPO fólie) zařazen do knihovny detailů na webu dekpartner.cz. Ve Stavební knihovně DEK je přiřazen k systémovým skladbám terasy. Jde o skladby DEKROOF 10 – A (ST.3001A), DEKROOF 10 – D (ST.3001B). Řešení se zaříznutím do stávajícího ETICS doporučujeme ale realizovat především u rekonstrukcí. Pro novostavby preferujeme řešení s uskočením soklové oblasti pod zakládací lištu ETICS, viz Obr. 33.

Autor článku tímto děkuje jak investorovi, tak realizační firmě za ochotu a důvěru podílet se na vývoji nových technologií a postupů, jako je aplikace nového DEK kotevního bodu a ověření konstrukčního detailu pro ukončení hydroizolační fólie na ostění dveří s krycí lištou.

Partneři programu